Balkanidy
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 12. srpna 2008
- Zobrazeno: 1660×
Příbuzná témata
Balkanidy
| Balkanidy ????????? |
|
|---|---|
 |
|
| Soutěska řeky Iskăr | |
| Nejvyšší bod | Botev vrăh (2 376 m) |
| Délka | 500 km |
| Rozloha | km? |
| Střední výška | {{{středvýška}}} m |
| Nadřazený celek | Alpsko-himálajský systém |
| Sousední celky | Karpaty, Dolnodunajská nížina, Černé moře, Pontské hory, Hornotrácká nížina, Trácko-makedonský masív |
| Podřazené celky | Předbalkán, Stara planina, Srednogorie |
| Světadíl | Evropa |
| Státy |  Srbsko,  Bulharsko,  Turecko |
| Horniny | {{{hornina}}} |
| Poznámka | {{{poznámka}}} |
| Povodí | Dunaj, Marica |
Balkanidy (bulharsky ?????????) je název pro soubor pohoří táhnoucích se západovýchodním směrem z východního Srbska přes střední Bulharsko až k Černému moři a do evropské části Turecka. Z geomorfologického hlediska tvoří subsystém Alpsko-himálajského systému. Osu a nejvyšší část Balkanid tvoří pohoří Stara planina (????? ???????, česky Stará hora) nebo též Balkán (toto slovo je tureckého původu a znamená nízké zalesněné pohoří). Vrchoviny v severním podhůří nesou společný název Předbalkán (??????????) a jsou většinou zřetelně tektonicky odděleny od Dolnodunajské nížiny. Jižní podhůří, oddělené od hlavního hřebene spletí kotlin, se nazývá Srednogorie (???????????) nebo též Sredna gora (?????? ????). Jeho svahy spadají do Hornotrácké nížiny (?????????????? ??????), která vede jihovýchodním směrem a na bulharsko-řecko-tureckém trojmezí opouští Bulharsko. K jihovýchodu se stáčí i Srednogorie, které má ve východním Bulharsku zanedbatelnou nadmořskou výšku, ale u tureckých hranic se znova zvedá masívem Strandža planina (?stranca da?lar?, též Y?ld?z da?lar?).
Balkanidy navazují na Srbské Karpaty. Hranice mezi oběma subsystémy není geologická, proto se prameny rozcházejí v otázce, kudy má být vedena. Srbští geografové vesměs považují hřebeny Ozren, Devica a Rtanj severně od Niše ještě za součást Karpat a hranici vedou údolím řek Timok, Svrljiški Timok po město Svrljig a odtud do údolí Nišavy k Niši. Podle jiných pramenů je Ozren a Devica už součástí Balkanid (hranice vede po spojnici měst Stalać – Sokobanja – Knjaževac), jiní do Karpat neřadí ani Rtanj.
Na jihozápadě na Balkanidy navazují horstva Rodopské soustavy. Tato hranice naopak je geologicky motivovaná: Rodopy jsou vybudovány z velmi starých hornin Trácko-makedonského masívu a nepatří tedy ani do Alpsko-himálajského systému. V terénu je nicméně hranice Rodopid málo zřetelná. Patří sem dno tzv. Vardarské jizvy (údolí Vardaru, Južne a Velike Morave), přiléhající hornatiny na jeho západní straně (sahá na severu až k Juhoru, který spadá do Panonské pánve) a od Niše i na východní straně. Nišská kotlina i hřeben Seličevica jižně od Niše patří pod Rodopidy. Suva planina (Suchá hora, jihovýchodně od Niše) a Svrljiške planine patří pod Balkanidy. Součástí rodopské soustavy je Ruj planina na bulharských hranicích, ze starých hornin je vybudovaná i Vitoša jižně od Sofijské kotliny. Dále na východ už jsou oba systémy zřetelněji odděleny Hornotráckou nížinou.
Na tureckém území terén postupně klesá a u ?stanbulu je dokonce zatopen mořem (průliv Bospor). Na protějším, již asijském břehu na něj navazují Pontské hory (též Pontidy), které se pak táhnou na východ podél tureckého pobřeží Černého moře až k Arménské vysočině.
