Arcidiecéze pražská

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23174 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

Příbuzná témata



Arcidiecéze pražská

Arcidiecéze pražská
Archidioecesis Pragensis
Znak olomoucké arcidiecéze
Základní údaje
Arcibiskup: Miloslav kardinál Vlk
Pomocný biskup: Václav Malý
Pomocný biskup: Karel Herbst
Emeritní biskup: Jaroslav Škarvada
Církevní provincie: česká
Vikariátů: 14[1]
Farností: 247[2]
Počet kněží: 260, z toho 98 řeholních[3]
Rozloha: 8 990 km2[4]
Počet obyvatel: 2,1 mil.[5]
Počet katolíků: 365 000[6]
Počet kaplí a kostelů: 757[7]
Stránky: http://www.apha.cz/

Arcidiecéze pražská je římskokatolická arcidiecéze ve středních Čechách. Sídlem arcibiskupa je Praha, sídelním kostelem katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Současným arcibiskupem je kardinál Vlk, pomocní biskupové jsou Jaroslav Škarvada, Václav Malý a Karel Herbst.

Pražská arcidiecéze je nejstarší existující diecézí v České republice (založena 973, na arcidiecézi povýšena 1344) a metropolitní arcidiecézí České církevní provincie, k níž mimo ni náleží ještě diecéze českobudějovická, královéhradecká, litoměřická a plzeňská. Arcibiskup pražský je zároveň primasem - formální hlavou katolické církve v České republice.

Obsah

Historie

Vznik diecéze

Sv. Vojtěch, portrét Kovácse Mihályho (1818-1892)
Sv. Vojtěch, portrét Kovácse Mihályho (1818-1892)

Vznikla v roce 973 jako diecéze podřízená řezenskému arcibiskupství, prvním pražským biskupem byl Dětmar, druhým pak sv. Vojtěch.

Dějiny arcidiecéze před husitskými válkami

Na arcidiecézi ji povýšil 30. dubna 1344 papež Klement VI.; prvním arcibiskupem se stal Arnošt z Pardubic.

Arcidiecéze za husitských válek

Arcidiecéze po husitských válkách

Arcidiecéze po nástupu Habsburků

Podrobnější informace naleznete v článku Antonín Brus z Mohelnice.

Nástup Ferdinanda I. vedl postupně ke zlepšení katolické církve v Čechách. V roce 1561 jmenoval Ferdinand I. pražským arcibiskupem Antonína Bruse z Mohelnice (1561-1580). Byl to vynikající kandidát pro poměry vládnoucí v Čechách. Byl smířlivý a nedráždil zbytečně utrakvisty a vyjednal pro ně na tridentském koncilu přijímání pod obojí, které sám klidně podával. Jeho naděje na návrat utrakvistů do lůna katolické církve se ale nenaplnily, většina z nich se čím dál více klonila k protestantismu Martina Luthera.

Velkou výhodou nového arcibiskupa bylo jeho hmotné zabezpečení - byl velmnistrem poměrně bohatých Křižovníků s červenou hvězdou a použil majetek řádu ke konsolidaci finančních poměrů zbídačené arcidiecéze. Přesto trpěl nedostatkem finančních prostředků, díky kterému například nemohl založit diecézní seminář. Spojení postu pražského arcibiskupa a velmistra řádu se ukázalo být natolik výhodným, že s jedinou malou přestávkou přetrvalo 120 let. Řádu dodalo prestiž a arcibiskupství peníze.

Podrobnější informace naleznete v článku Martin Medek z Mohelnice.

Další osobou, která spojila úřady arcibiskupa pražského a velmista Křižovníků s červenou hvězdou, byl Martin Medek z Mohelnice (1581-1590). Stejně jako za jeho předchůdce byl řád hlavním sponzorem husitskými válkami ožebračeného arcibiskupství a tento model se osvědčil natolik, že Medkovi nástupci spojili oba úřady formální personální unií, která definitivně zanikla až v roce 1694. I přes snahu arcibiskupa a jeho spolupracovníků, jako byl například Jiří Bertold Pontán z Breitenberku (později pomocný biskup pražský), zůstával stav arcidiecéze daleko za ideálem, např. arcidiecézní kněží, kterých byl zřetelný nedostatek, se museli vzdělávat v ústavech řádu.[8]

Martin Medek pokračoval v práci svého předchůdce Antonína Bruse. Za pomoci císaře Rudolfa II. prosadil v Čechách přijetí gregoriánského kalendáře (změna byla provedena v roce 1584) a v roce 1588 nechal přenést ostatky svatého Prokopa ze Sázavy do kolegiátního kostela Všech svatých na Pražském hradě.

Arcidiecéze po třicetileté válce

Arcidiecéze po nástupu reforem Josefa II.

Arcidecéze za první republiky

Arcidiecéze v období diktatur

Rozhodnutím papeže Pavla VI. ze dne 28. června 1972 bylo z území arcidiecéze vyňato území Kladska a včleněno do vratislavské arcidiecéze.[9]

Arcidiecéze po roce 1991

Reference

  1. ? podle stránek diecéze, dostupné: http://www.apha.cz/nase-arcidieceze/ (navštíveno 20. 7. 2008)
  2. ? podle stránek diecéze, dostupné: http://www.apha.cz/nase-arcidieceze/ (navštíveno 20. 7. 2008)
  3. ? podle stránek diecéze, dostupné: http://www.apha.cz/nase-arcidieceze/ (navštíveno 20. 7. 2008)
  4. ? podle stránek diecéze, dostupné: http://www.apha.cz/nase-arcidieceze/ (navštíveno 20. 7. 2008)
  5. ? podle stránek diecéze odvolávajících se na Sčítání lidu 2001, dostupné: http://www.apha.cz/nase-arcidieceze/ (navštíveno 20. 7. 2008)
  6. ? podle stránek diecéze odvolávajících se na Sčítání lidu 2001, dostupné: http://www.apha.cz/nase-arcidieceze/ (navštíveno 20. 7. 2008)
  7. ? podle stránek diecéze, dostupné: http://www.apha.cz/nase-arcidieceze/ (navštíveno 20. 7. 2008)
  8. ? Jaroslav V. Polc: Stručný přehled dějin českých a moravských diecézí po třicetileté válce; KTF UK, Praha 1995, str. 25
  9. ? Musil, František: Kladsko, edice Stručná historie států, Libri (2007), Praha, ISBN 978-80-7277-340-4, str. 154


Související články



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!