Antonín Zápotocký

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23174 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

Příbuzná témata



Antonín Zápotocký

Antonín Zápotocký
Antonín Zápotocký

Oficiální prezidentský portrét


Ve funkci:
21. březen 1953 – 13. listopad 1957
Předseda vlády Viliam Široký
Předchůdce Klement Gottwald
Nástupce Antonín Novotný

Ve funkci:
15. červen 1948 – 21. březen 1953
Prezident Klement Gottwald
Předchůdce Klement Gottwald
Nástupce Viliam Široký

Narození 19. prosinec 1884
Rakousko-Uhersko Zákolany, Rakousko-Uhersko
Úmrtí 13. listopad 1957
Československo Praha, ČSR
Politická strana KSČ
Manžel/ka Marie Zápotocká
Zaměstnání dělník, spisovatel, politik
Profese kameník

Antonín Zápotocký (19. prosince 1884 Zákolany – 13. listopadu 1957 Praha) byl druhým československým komunistickým prezidentem po Klementu Gottwaldovi a pátým od vzniku Československa.

Obsah

Život

Antonín Zápotocký byl synem Ladislava Zápotockého, známého českého socialistického novináře a funkcionáře.

Vyučil se kameníkem, v roce 1910 se oženil s Marií Skleničkovou a od roku 1914 působil v sociálnědemokratické straně na Kladensku, kde se stal redaktorem tamního stranického tisku.

Po vzniku samostatného Československa se Zápotocký stává jedním ze zakladatelů levicové frakce v sociální demokracii a organizátorem dělnických rad. Roku 1920 se Zápotocký zúčastnil 2. kongresu Komunistické internacionály, v prosinci téhož roku se zařadil mezi hlavní organizátory generální stávky na Kladensku a spoluúčastnil se pokusu o levicový puč. Za tuto svoji činnost byl pak devět měsíců vězněn.

Ve dvacátých letech patřil Zápotocký ke Šmeralově skupině ve vedení Komunistické strany Československa, v letech 1922–1925 byl generálním tajemníkem strany. Ve vedení se pak udržel i po V. sjezdu KSČ v únoru roku 1929, kdy jeho zvolení, navzdory kritikám z řad Gottwaldových stoupenců, prosadil delegát Kominterny.

Ve třicátých letech byl činný v odborovém hnutí (Rudé odbory). Organizoval známou Mosteckou stávku v roce 1932. Ve druhé polovině třicátých let pak usiloval o sjednocení československých odborů na protifašistické platformě. Od roku 1928 působil ve výkonném výboru Rudé odborové internacionály. V letech 1939 až 1945 byl vězněn v koncentračním táboře Bocov, kde vykonával funkci kápa. Po skončení druhé světové války požádalo Holandsko o jeho vydání pro podezření ze spoluúčasti na smrti několika holandských vězňů.[1] Zápotocký do Holandska nikdy vydán nebyl.

Po návratu z koncentračního tábora se Zápotocký stal v roce 1945 předsedou Ústřední rady odborů, členem předsednictva ÚV KSČ a poslancem Národního shromáždění.

18. června–18. července 1946 předsedal Ústavodárnému národnímu shromáždění. 15. června 1948 byl jmenován předsedou vlády ČSR. 21. března 1953 byl Národním shromážděním zvolen prezidentem republiky.

Antonín Zápotocký se jako prezident snaží změnit poměry, které v padesátých letech v Československu panují, jsou známy jeho projevy, např. při otevírání Klíčavské přehrady, kdy mluví proti násilné kolektivizaci venkova – říká, že kdo ze zemědělců chce vystoupit ze sjednocených zemědělských družstev, může atd. Jeho snahy ale narážejí na odpor stranického aparátu v čele s prvním tajemníkem strany A. Novotným, Zápotocký proto záhy na své snažení rezignuje.

Je též velice zajímavé sledovat roli Zápotockého při přípravě vykonstruovaných procesů se Slánským a spol. – Zápotocký se se Slánským nesnáší již od roku 1929, kdy vrcholí v Komunistické straně Československa proces bolševizace a kdy právě Slánský tvrdě prosazuje Zápotockého vyloučení ze strany…

Role Zápotockého v čele státu bývá často idealizovaná – bývá označován za tátu dělníků, za člověka z lidu, ale není to tak docela pravda, události po měnové reformě v roce 1953 ukazují, že Zápotocký dokázal být právě vůči dělníkům, kteří dali najevo nesouhlas s komunistickou vládou, velmi tvrdý a nesmlouvavý.

13. listopadu 1957 pak Antonín Zápotocký umírá na infarkt – na jeho místo nastoupí Antonín Novotný.

Vedle politické činnosti se Zápotocký pokoušel i o literaturu a publicistiku. Ve svých dílech se věnoval především rozvoji revolučního dělnického hnutí, často se inspiroval životem svých rodičů - otce líčí jako cílevědomého člověka, který stál na počátku české sociální demokracie, matku jako milující, oddanou ženu, jež se dokáže vyrovnat s nelehkými životními podmínkami. Díla jsou situována na Kladensko, do okolí Zákolan (kde strávil autor dětství), popř. do Prahy.

Dílo

  • Rozbřesk, o zrodu sociální demokracie
  • Rudá záře nad Kladnem
  • Vstanou noví bojovníci
  • Barunka

Reference

  1. ? Drda, Adam: "Počet čs. obětí nacistického teroru nelze přesně určit." BBC Czech.com, 4. 5. 2005


Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!