Anežský klášter

Kategorie: Umění (celkem: 305 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 16. ledna 2007
  • Zobrazeno: 7266×

Příbuzná témata



Anežský klášter

Anežský klášter
(30. - 70. léta 13. století), Praha 1 - Staré Město, Anežská 8, č. p. 810/I
Podnětem pro vznik kláštera byl Marburský špitál pro nemocné, založený r. 1228 Anežčinou sestřenicí Arpádovnou Alžbětou Durynskou. Anežský klášter byl založen při hradbách Starého města roku 1233 a je klenotem rané gotiky. Architektonický komplex sloužil jako dva kláštery - ženský a mužský. Oba konventy sousedily, ale život v nich probíhal odděleně. Žebravým minoritům náležela část kostela sv. Barbory, klariskám areál s kostelem sv. Františka. Oba kláštery měly svou vlastní kvadraturu - čtvercovou rajskou zahradu lemovanou ambitem nad níž byly umístěny jednotlivé celly.
1) Kostel sv. Františka tvořil v první fázi podélný, ploše uzavřený dvoulodní prostor o třech klenebních polích, s vysokou hlavní a nižší užší boční lodí po jižní straně. Hlavní loď měla v 1.patře tribunu, přístupnou portálem ze severní zdi. Tato nejstarší část kláštera byla dokončena roku 1234, kdy také došlo k vysvěcení kostela. Mísí se zde ve stylu cisterciáckých klášterů z Burgundska pozdně románské a gotické prvky, opukové kvádříky a cihly. Východní budova konventu klarisek, prodloužená až k Vltavě, obsahovala spojovací chodbu v jižní části, plochostropou kapitulní síň, schodiště do patra, kde se nacházel dormitář a za schodištěm refektář - podélný plochostropý sál dělený dvěma půlkruhovými pasy se středním sloupem. Z refektáře vedla úzká chodba s brankou k řece ke kuchyni a dalším hospodářským místnostem v severní části. Západní průčelí konventu tvořil ambit s 8 klenebními poli v každém rameni, přístupný do nartexu z jihu 3 mohutnými arkádami.
2) Druhá etapa výstavby pokračovala v letech 1238-45. Souběžně s nově stavěným dvoupatrovým chórem sv. Františka se 2 příčkami v přízemí byl po jeho severní straně zbudován Anežčin soukromý patrový palác, vzápětí přestavěný na kostel P. Marie pro potřeby sester - roku 1248 sem byla pohřbena královna Kunhuta. Anežka si pro sebe vyhradila patrový přístavek hranolovité věže po severní straně tohoto kostela se soukromou oratoří v přízemí, odkud okénkem sledovala mši a přijímala svátost oltářní. Přízemí bylo zaklenuto křížovou klenbou, 1.patro zaklenuté žebrovou klenbou, se vstupem do klášterní zahrady, bylo přístupné schodištěm v severní zdi. Ve stejné době vznikl při konventu sester ambit s 6 aditivně řazenými klenebními poli (tektonické utváření vnitřní a vnější zdi je typické pro cisterciáky), velká kuchyně zaklenutá klášterní klenbou a u jižní ohradní zdi vrátnice. Ambit (zachováno základové zdivo) kláštera menších bratří, stavěného na místě špitálu v letech 1238-45 a dostavovaného kolem roku 1340 a 1380, se rozkládal po jižní straně kostela sv. Františka; součástí západního traktu byla kaple sv. Barbory - původní pohřební kaple klarisek. Dnes je ambit klarisek zachován jen v západním křídle a nacházejí se zde hlavice s raně gotickými listy (předstupeň klasické gotiky). Podélný presbytář kostela sv. Františka o dvou klenebních polích a pětibokém závěru, s jednoduchými příporami a raně gotickými listovými hlavicemi byl budovaný v letech 1234-45 a se svojí architekturou řadí k pokročilému stupni rané gotiky, příznačné pro soudobé cisterciácké stavby v Podunají, Sasku i Slezsku, u nás představované také klášterem cisterciaček v Tišnově (založen Anežčinou matkou královnou Konstancií). V ose chóru byl roku 1253 pohřben do opukové hrobky král Václav I., manželka Kunhuta (+1248) s dcerou v ose kaple P. Marie.
R.1261 na den korunovace-den narození Krista Spasitele založila Anežka spolu se svým synovcem králem Přemyslem Otakarem II. východně od kaple P. Marie svatyni sv. Salvátora, zamýšlenou jako rodové pohřebiště. Byl povolán nový mistr se znalostmi francouzské klasické gotiky z Remeše (závěr chóru), podélné části jsou dílem cistercko-burgundské huti. Stavba kostela byla podřízena geometrickému řádu založenému na konstrukci zlatého řezu a Brány harmonie. Do svatyně vysoké umělecké hodnoty se vstupuje z kaple P. Marie půlkruhovou arkádou, na jejíchž hlavicích je vytesáno 5 korunovaných hlav králů s královnami. V polygonálním závěru s klasickými svazkovými příporami, přepásanými talířovými prstenci, se na jedné z hlavic objevuje mezi realistickými listy drobná bysta řádové sestry, interpretovaná jako podobizna Anežky. Podobizna střeží přístup do Přemyslovské krypty umístěné symbolicky (jižní křídlo kříže-vzkříšení) pod jižní polovinou závěru. Krypta byla zaklenuta valenou klenbou, přístupná po 5 stupních jižní obvodové zdi a v ose krypty ponecháno neklenuté pole pro nejdůležitější náhrobek. Vzorem pro stavbu krypty byla před pol. 13. stol. přestavba pohřebiště francouzských králů v St. Denis. Sama Anežka si připravila pro svůj pohřeb Místo u jižní stěny kaple P. Marie před vstupem do svatyně sv. Salvátora, označené zarámovanou nikou ve zdi nad hrobem. Její ostatky se v něm však nedochovaly.
V průběhu věků byl Anežský klášter přestavován, dostavován a za husitských válek vypleněn. V 17. století vyhořel a roku 1782 byl zrušen dekretem Josefa II., poté byl adaptovaný na chudinský nájemní dům a odsouzený ke zbourání, v letech 1900-86 postupně obnovován. Od roku 1963 je jeho majitelem Národní galerie a klášter získal statut národní kulturní památky.

V současné době je zde od 12. 11. 2000 Stálá expozice středověkého umění v Čechách a střední Evropě. Nově koncipovaná dlouhodobá expozice středověkého a raně renesančního umění zemí Koruny české je umístěna v rekonstruovaných prostorách 1.patra. Jsou zde vystavena díla, která byla dosud prezentována v klášteře sv. Jiří na Pražském hradě (např. deskové obrazy Mistra Vyšebrodského oltáře, Mistra Theodorika, Mistra Třeboňského oltáře, díla krásného slohu). Instalaci významně obohacují nově restaurované exponáty z fondu NG, nově zapůjčené uměleckořemeslné práce a malířská a sochařská díla církevních a státních sbírek, deskové obrazy a kamenná sochařská díla a řezby, které náležejí místem svého vzniku širšímu středoevropskému kontextu. Jsou mezi nimi díla slovenského středověku a ukázky z fondu německého a rakouského středověkého a renesančního umění (Mistr Winklerova epitafu, A. Altdorfer, L. Cranach st. aj.).

S klášterem je též spjat vznik četných iluminovaných rukopisů mimořádné umělecké hodnoty pod vlivem evropských stylů - z místního skriptoria, např. Františkánský brevíř (dnes UMPRUM) – kalendář se záznamem svátku Dedicatio basilicae Salvatoris (den posvěcení Konstantinovy baziliky v Římě, neobvyklé, souvislost jen s mauzoleem Přemyslovců), Františkánská bible (Nár. muzeum), Osecký lekcionář (1. část v Nár. knihovně, 2. díl s královskými náměty nezvěstný) – s nápisem Agnes, skvostně vybavený, dvojí vyobrazení Anežky v rouše klarisek (v iniciále S se sv. Anežkou Římskou, jako donátorka u výjevu stětí J. Křtitele), soubor 124 ornamentálních i figurálních iniciál (nová gotická harmonie). Nacházely se zde též vzácné relikvie království – dřevo Kristova kříže, část roucha (dary Inocence IV.), korunovační zlatý kříž PO II. (nejvzácnější, dnes v Řezně), relikviář s prstem sv. Michala (dar PO II., od r. 1353 ve sv. Vítu).



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby