Amon

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23165 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

Příbuzná témata



Amon

Amon
v hieroglyfickém zápisu
'i' 'mn'
'n'
'C12'

Amon

'M17' 'Y5'
'N35'
'N5'
'Z1'
'C1'

Amon-Re

'M17' 'Y5'
'N35'
'A40' 'N5' 'A40' 'M23' 't'
'n'
'A40' 'R8' 'R8' 'R8' 'Z3'

Amon-Re – král bohů, ?????????????

Amon
Amon

Amon – (zpravidla překládáno jako „Skrytý“, „Nespatřitelný“ nebo „Neviditelný“, řecky ????? – Ammon, event. ????? – Hammon, do čestiny méně často přepisováno podle jinojazyčných verzí odvozených z koptštiny jako Amun) je zpravidla antropomorfní staroegyptský bůh se složitým a prozatím ne zcela srozumitelným teologickým vývojem. Jeho jméno bylo už ve starověku Egypťany odvozováno od slovesa ´imn – „skrývat“, za patrně nejvýstižnější vyjádření podstaty jeho jména pokládali „Ten, který sám sebe utajuje“.[1] Podle řidčeji zastávaného názoru některých badatelů to je ovšem třeba pokládat za druhotné vysvětlení a namísto toho etymologii spojují s libyjským aman – „voda“.[2]

Ojedinělé doklady Amonova kultu pocházejí ze samého závěru Staré říše, od doby 11. dynastie se objevuje jako bůh sídelního města Vesetu. V době Nové říše se Amon v podobě Amon-Rea (Amenrea) vzniklé spojením se slunečním bohem Reem stal jedním z nejdůležitějších bohů – stvořitelů a hlavních ochránců panovníka a celého státu. Egypťané této doby jej sice mohli označovat za „Krále bohů“ a v rámci teologických spekulací pro něj použivali další významově analogická epiteta (což se odráží v současných překladech textů hojným užíváním tohoto obratu), nikdy však žádného ze svých bohů skutečně nechápali jako hierarchicky nadřazeného ostatním. Přestože v pozdější době jeho význam opět poklesl, zůstával jedním z nejdůležitějších egyptských bohů.

Řekové Amona pro jeho význam ztotožovali se svým nejvyšším bohem Diem a v době Ptolemaiovců, kteří jinak preferovali kulty jiných bohů (zejména Esety a Hora) byl uctíván jako ????????????? – Amorasonther, což je pořečtěná forma Amon-Reova oslovení jako „nejvyššího z bohů“.[3]

Podle egyptologa Jana Assmanna[4] stojí Amonův kult na počátku proměny egyptského náboženského myšlení, které se neúspěšně pokusil čelit panovník Achnaton svou náboženskou reformou. Jedním z důsledků tohoto vývoje bylo ustavení tzv. Amonova božího království v Horním Egyptě po zániku 20. dynastie.

Hlavním centrem Amonova kultu byl hornoegyptský Veset, kde tvořil božskou triádu s bohyní Mut a bohem Chonsuem, pro Amonův velký význam se ale jeho kultovní místa nacházejí po celém Egyptě. Zvláštního významu dosáhl např. chrám v oáze Síwa s proslulou věštírnou zbudovaný v době 26. dynastie panovníkem Haibreem.

Obsah

Mytologie

Teologie a kult

Ikonografie

Tři podoby Amona: muž, beran a husa
Tři podoby Amona: muž, beran a husa
Amon v podobě beraní sfingy ochraňuje panovníka
Amon v podobě beraní sfingy ochraňuje panovníka

Amon je v základní podobě zobrazován zpravidla antropomorfně jako muž s božskými a královskými odznaky – kromě božského vousu, panovnických žezel, kříže anch, hole was, která je současně hieroglyfickým znakem s významem „moc“, a dalších obvyklých atributů může svírat srp odkazující na jeho roli válečného boha darujícího panovníkům vítězství v bitvách. Jeho hlavním atributem je vysoká péřová koruna se dvěma (pravděpodobně pštrosími) pery, někdy rozdělenými na dvě poloviny a dále vodorovně na sedm částí. Podle převažujícího výkladu tato čelenka symbolizovala Amonovu skrytost: vítr, který pera rozechvíval, byl vnímán jako neviditelná a přesto působící síla analogická povaze Amona. Jako Amon-Re mívá korunu před pery doplněnu slunečním kotoučem. V době po Achnatonově reformě byla pro znázornění těla boha preferována modrá barva, není to však pravidlem.

Amonovým posvátným zvířetem byl beran, proto se na jeho vyobrazeních někdy objevují i beraní rohy. V pozdějším období může být proto také zobrazován (ovšem méně často než antropomorfně) v podobě muže s beraní hlavou, eventuelně berana nebo beraní sfingy, kdy je na lví tělo nasazena hlava berana. Zřídka mívá podobu husy nebo hada.

Odkazy

Reference

  1. ? HART, G.. Egyptské mýty. Praha : Lidové noviny, 2001. 126 s. ISBN 80-7106-223-5. S. 40n.
  2. ? HELLER, J.. Starověká náboženství. Praha : Kalich, 1988. 440 s. ISBN neuvedeno. S. 30.
  3. ? JANÁK, J.. Brána nebes: bohové a démoni starého Egypta. Praha : Libri, 2005. 220 s. ISBN 80-7277-235-X. S. 23.
  4. ? ASSMANN, J.. Egypt: theologie a zbožnost rané civilizace. Praha : Oikuméné, 2002. 328 s. ISBN 80-7298-052-1. S. 261.

Související články

  • Aton
  • Achnatonova náboženská reforma
  • Osmero
  • Re
logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu


Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!