Akutní infarkt myokardu

Kategorie: Biologie (celkem: 483 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: anonymous
  • Datum přidání: 06. listopadu 2006
  • Zobrazeno: 15352×

Příbuzná témata



Akutní infarkt myokardu

Akutní Infarkt Myokardu

(Ischemická choroba srdeční)

Osnova: I. 1, Úvod do problému

II. 1, Historie ICHS

2, Kde vzniká, stavba srdce

3, Jak ICHS vzniká, jeho projevy

4, Léčení ICHS

5, Rizikové faktory

6, Prevence

III. 1, Zajímavost na závěr

Tato choroba, mezi širokou veřejností jednoslovně zvaná jako infarkt, se správně označuje jako Akutní Infarkt Myokardu (AIM) nebo též Ischemická Choroba Srdeční (ICHS). V posledních letech je jednou z nejčastějších příčin úmrtí jedinců starších čtyřiceti let. Mnozí lidé si myslí, že se tato choroba týká jenom mužské části populace, avšak čísla ve statistikách hovoří jinak. U mužů je ICHS příčinou smrti v 55%, u žen přibližně ve 43%. Tento procentuální rozdíl je z velké části způsoben tím, že ženy chrání před srdečními chorobami především estrogeny. Jejich produkce ovšem menopauzou končí a riziko onemocnění se v tuto chvíli vyrovnává. U žen bývá navíc průběh nemoci mnohem komplikovanější než u mužů.

Ve dvacátých letech devatenáctého století byl infarkt myokardu velmi vzácnou záležitostí. Každý případ byl považován za raritu. Avšak s přibývajícími léty se situace značně měnila. V roce 1912 byla popsána studie o následcích uzávěru tepen vyživujících srdeční svalovinu doktorem Jamesem Harrickem. Kromě náhlé smrti a anginy pectoris byly tehdy poprvé zmíněny i příznaky srdečního infarktu. O několik let později byl poprvé popsán a charakterizován EKG záznam o průběhu ISCH doktorem Heroldem Pardeem. Po druhé světové válce se stal infarkt myokardu jedním z nejčastějších příčin úmrtí u dospělých pacientů. Tehdy začal vzrůstat velký zájem o informace o této chorobě i o příčinách, které je způsobují. Proto byly v roce 1960 vydány tzv. Framinghamské studie obsahující hlavní příčiny vzniku onemocnění u koronárních tepen srdečních.

Podle Lékařského slovníku znamená slovo infarkt nekrózu (odumírání) tkání v jednotlivých orgánech. Nemusí se tedy jednat pouze o srdeční sval. Infarkt postihuje i plíce, mozek, játra a slezinu. Avšak při ICHS se o srdce jedná. Srdce je dutý sval, uložený v osrdečníku, a je tvořen speciálním typem svalové tkáně, kterou nikde jinde v těle nemáme. Srdce má svoji vlastní automacii a rytmicitu. Svými systolami (stahy) nám rozvádí krev po celém těle. Prochází jím jak krev okysličená, tak neokysličená. Proud krve je usměrňován činností chlopní. Celý děj od naplnění komor po jejich vyprázdnění se nazývá srdeční cyklus, který má frekvenci v klidovém stádiu kolem 70 tepů za minutu u většiny jedinců naší populace. Tlaková vlna, která při srdeční činnosti probíhá arteriální částí cévního systému, se nazývá tep neboli puls. Při maximálních fyzických výkonech se frekvence srdeční činnosti může až trojnásobně zvýšit na hodnotu 180- 210 tepů za minutu. Zvýší se tím i objem přečerpané krve ze 70ml na 100ml při jednom srdečním stahu. Je také vcelku jednoduché spočítat, že při průměrné délce života 70 let, přečerpá srdce 170 milionů litrů krve a vykoná přitom 2,5 miliardy tepů. Srdeční svalovina však nemůže pracovat v anaerobním prostředí, tj. bez přístupu kyslíku. Proto je srdce obklopeno systémem koronárních neboli věnčitých cév, které vycházejí z aorty a dodávají srdci při klidové frekvenci přibližně 225 ml krve za minutu, při zvýšené aktivitě až 2 litry. A právě v těchto koronárních cévách vzniká problém, způsobuje srdeční ischémii

Buňky srdeční svaloviny pracují na stejném principu jako buňky v celém těle. Probíhají v nich jak katabolické, tak anabolické děje. Potřebují pro svůj život energii, kterou získávají především buněčným dýcháním za přístupu kyslíku. Produkt jejich metabolismu je hlavně oxid uhličitý. Za normálních podmínek, kdy ke tkáni, která je z buněk složena, proudí krev, která se stará jak o přívod živin a tak i o odvádění produktů jejich metabolismu. V případě, kdy je dodávka krve omezena, nemůže buňka dýchat a je přehlcena odpadními látkami. Toto omezení nastává, je-li koronární céva nějakým způsobem poškozena nebo ucpána. V oblasti tkáně, která byla zásobená postiženou cévou, nastává ischémie (nedokrevnost) a pokud se v příštích 20 minutách neobnoví dodávka krve, může dojít k nekróze buněk a rozvíjení infarktu. Dva nejčastější důvody, proč je věnčitá céva ucpána, je ateroskleróza (tvrdnutí cév) a atertrombóza. Může se ovšem také jednat o náhlé křečovité stažení.

Prvotním projevem aterosklerózy je přestavba stěny tepen s ukládáním tuků do cévní stěny ve formě plátů, později s prorůstáním plátů do průsvitu cévy. Postupný růst aterosklerotických plátů vede ke snížení průtoku krve tepnou a ke zhoršení zásobení nejen srdce, ale i mozku, dolních končetin a dalších částí těla kyslíkem.

Hlavní příčinou aterotrombózy je změna vnitřní stěny tepny. Vnitřní výstelka zdravé tepny je nesmáčivá, umožňuje hladké proudění krve. Cévní stěna změněná aterosklerotickým plátem (sklerotická tepna) se stává smáčivou a usnadňuje tak vznik trombu. Trombus je shluk krevních destiček (trombocytů) v síti tvořené fibrinem (zvláštní bílkovina vznikající při srážení krve), který dále omezí nebo zcela zabrání proudění krve.

Mezi nejčastější příznaky rozvíjejícího se infarktu je bolest rozvíjející se v oblasti hrudi a její následné přecházení do oblasti ramen. Pacienti ji popisují jako pálení nebo tlačení. Dále je to náhlý pocit slabosti nebo lehká závrať, která přinutí postiženého sednout si nebo se o něco opřít. Bolestivé vjemy také provází pocení, nevolnost, zvracení a strach ze smrti. Není neobvyklé, když pacientovi zmodrají konečky prstů, rty a ušní lalůčky. Má také zrychlený tep, který může přejít i v zástavu a známky rozvíjejícího se šoku. Někteří jedinci si pouze stěžují na ,,malou slabost´´ a dokáží se dopravit do nemocnice sami.

Akutní infarkt myokardu probíhá několik hodin. Pro úspěšné vyléčení je důležité podchytit nemoc v raném stádiu. V nemocnici poznají rozvíjející se infarkt podle grafu elektrokardiogramu (EKG), který tvoří takzvanou Pardeeho křivku a další odchylky od normálního stavu. Druhý spolehlivý způsob je krevní rozbor. Při poškození srdečních svalových buněk se totiž do krve vyplavují zvláštní typy enzymů. Podle jejich množství poznáme i rozsah poškození. K dalším poznatkům, přispívajících k přesnějšímu stanovení diagnózy, je RTG hrudníku a ultrazvuk srdce.

Včasné léčení ICHS je ve všech případech neodkladné. V dřívějších dobách se k léčení infarktu používalo léků, které rozpouštěly krevní sraženiny (aspirin či nitroglycerin). V dnešní době se poškozené cévy roztahují pomocí balónku, který do těla vstupuje malým vpichem v oblasti třísel. Když tato metoda nestačí, musí se provést chirurgický zákrok zvaný bypass (přemostění ucpané žíly náhradním kouskem žíly z nohy nebo z hrudníku).

Dále je důležité zmínit rizikové faktory, které přispívají k vzniku ICHS. Jedním z prvních je kouření, které zdvojnásobuje riziko úmrtí na ICHS u mužů i u žen. Toto riziko se zvyšuje úměrně počtu vykouřených cigaret. Riziko ICHS se zvyšuje, pokud již je přítomna ateroskleróza. Zvýšený krevní tlak (arteriální hypertenze) výrazně přispívá k rozvoji aterosklerózy jak u mužů, tak i u žen. Pravděpodobnost úmrtí na ICHS se výrazně zvyšuje, pokud má hypertonik (člověk se zvýšeným krevním tlakem) po většinu dne systolický tlak vyšší než 140 mmHg a diastolický vyšší než 90 mmHg. Zvýšená hladina cholesterolu (hypercholesterolémie) se týká téměř 38 % osob v ČR starších 40 let. Výše hladiny cholesterolu souvisí především s příjmem nasycených tuků v potravě. Obezita a sedavý způsob života je dalším podstatným rizikovým faktorem. Mimochodem - obyvatelé ČR patří mezi nejobéznější národ v Evropě. Dvacetiprocentní nadváha je spojena se zvýšeným výskytem anginy pectoris a náhlé srdeční smrti.

Jako prevenci proti ICHS je dobré udržovat dobrou tělesnou kondici, nahradit máslo a živočišné tuky zdravějšími tuky rostlinnými.

Podle amerického časopisu The Lancet přispívá k prevenci srdečních chorob vliv malých dávek alkoholu. V roce 1983 bylo v USA dobrovolně testováno na 90000 lékařů. Do roku 1998 jich na 5000 prodělalo infarkt. Po pečlivém zvážení a prozkoumání všech faktorů dospěli vědci k názoru, že právě 1 alkoholický nápoj (0,3 l piva, 1 dcl vína..) za den sníží pravděpodobnost srdečního infarktu o 35%. Testováni byli ovšem jenom jedinci ve věku 40-70 let, takže nevím, jaký vliv by mělo pití alkoholických nápojů na nás, devatenáctileté studenty.

Použitá literatura

- Velký lékařský slovník, nakladatelství Maxdorf (digitální verze)

- www.infarkt-myokardu.ic.cz

- www.zdravcentra.cz

- odborný časopis The Lancet (12/1998)

- Učebnice pro gymnázia - Biologie člověka, nakladatelství Fortuna, Praha 2003



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby