AK-74
Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23179 referátů a seminárek)
Informace o referátu:
- Přidal/a: anonymous
- Datum přidání: 08. srpna 2008
- Zobrazeno: 1918×
- Licence: GNU Free Documentation License
- Seznam autorů a změn
- Vyloučení odpovědnosti
Příbuzná témata
AK-74
| AK-74 | |
|---|---|
 |
|
| Typ: | Útočná puška |
| Místo původu: |  SSSR |
| Historie služby | |
| Ve službě: | 1974 – dosud |
| Používána: | SSSR, země varšavské smlouvy atd. |
| Války: | Afganistán 1979-89, různé asijské a blízkovýchodní konflikty apod. |
| Historie výroby | |
| Konstruktér: | Michail Kalašnikov |
| Navrženo: | 1974 |
| Výrobce: | Ižmaš |
| Varianty: | AKS-74, AKS-74U, AKS-74UB, AK-74M, AK-101, AK-102, AK-103, AK-104, AK-105 |
| Základní údaje | |
| Hmotnost: | 3,03 kg |
| Délka: | 943 mm |
| Délka hlavně: | 415 mm |
| Typ náboje: | 5,45 x 39 mm |
| Kadence: | 650 ran/min |
| Počáteční rychlost střely: | 900 m/s |
| Zásobování municí: | 30 nábojů |
| Hledí: | železná muška |
Útočná puška AK-74 je modernizovanou verzí AK-47, která byla vyvinuta v roce 1974. Její komora je přizpůsobena na menší nábojnici (5,45 x 39 mm proti původní 7,62 x 39 mm). Zbraň šla do hromadné výroby v roce 1976.
Obsah |
Analogie vývoje
Vše začalo vývojem nové munice koncem 60. let 20. st. Výsledkem byl štíhlý projektil ráže 5,45 s kombinovaným ocelovým a olověným jádrem s počáteční úsťovou rychlostí (z 415mm hlavně) okolo 900m/s.
Jakmile byl náboj k dispozici a přijat sovětskou armádou, bylo rozhodnuto vytvořit novou řadu pěchotních zbraní pro tento náboj. Nejjednodušší cestou bylo adaptovat útočnou pušku AK-47 a lehký kulomet RPK ráže 7,62mm pro nový náboj. Hlavně proto, že nový náboj 5,45mm a původní 7,62 mají stejnou délku nábojnice i stejnou celkovou délku.
Princip automatiky
Princip automatiky zůstal stejný jako u AK-47. Odběr tlaku prachových plynů odebraných z hlavně tlačí na píst nosiče závorníku, ten se při zpětném pohybu otáčí, čímž dojde k jeho odemčení. Náboj tlačící zpětně otevře závěr a dochází k vyhození prázdné nábojnice. Zpětný pohyb stlačí pružinu a po dosažení zadní úvratě se vrací zpět a ze zásobníku vyjme nový náboj, který usadí do nábojové komory.
V závislosti na nastavení režimu se pak buď výstřel opakuje díky nezachycení úderníku, resp. kladívko bicího mechanizmu při plněsamočinné střelbě je zachyceno automatickou pojistkou, která ho opět uvolní až když je nosič závorniku plně v přední poloze a závorník je uzamčen či je pro spuštění úderníku nutné opět stlačit spoušť.
Základní verze
Základní verze malorážového Kalašnikova byla Sovětskou armádou formálně přijata pod názvem „5.45mm Avtomat Kalašnikova, obrazca 1974 goda (AK 74)“.
Asi nejmarkantnější vzhledovou změnou od AK-47 je masivní plynový nástavec na konci hlavně, která výrazně snižuje zpětný ráz zbraně a redukuje zdvih zbraně při střelbě v automatickém režimu. Dále pak drážky na obou stranách pažby a rovněž výčnělky na dřevěném předpažbí, z důvodu snazší identifikace a minimalizace rizika záměny munice do AK 47, která má jinou ráži. Pistolová rukojeť je vyrobená z plastu, obložení kolem hlavně a plynové trubice pak ze dřeva. Lisované ocelové zásobníky byly nahrazeny plastovými výrazné červeno-hnědé barvy.
Další varianty a modernizace
Výsadková verze byla označena AKS-74 a pevná pažba je nahrazena sklopnou. Ta je vyrobena z lisované ocele a na rozdíl od verze AKS-47 se nesklápí dolu ale nalevo.
Další byla verze AKS-74U, kdy U = Ukratšeny(zkrácený), jde kompaktní verzi AK-74. Zde byla původní 415mm hlaveň zkrázena na délku 210mm, takže nemůže mít nasazený bajonet, ale může být různě modifikovaný, např. může mít připevněnou optiku, tlumič nebo granátomet.
Tato varianta byla vyvinuta pro osádky vozidel, výsadkáře, důstojníky (pistolím rudá armáda v 70-80. letech příliš „nefandila“) a speciální jednotky - s dalším variabilním vybavením.
Krom Ruska ho používá mnoho jiných armád. Byl používaný v zemích Varšavské smlouvy. Dnes ho používají různé teroristické skupiny. Vyráběný byl i v Bulharsku, Číně a Jugoslávii.
AK-74 si zachovala všechny klady z AK-47 (snadná obsluha a údržba), bohuže ale i většinu nedostatků. Např. robustní páku přepínače režimu střelby. Stejně jako u AK-47 bylo možno nasadit tlumič (vyžaduje podzvukové střelivo) či podvěsný 40mm granátomet GP-25, GP-30, či optiku(přístroj PSO-1) Připojit lze i IČ přístroj pro noční vidění. Verze je označována jako AK-74N. Ve výzbroji Ruska se však vyskytuje spíše výjimečně.
V průběhu výroby došlo ke "kosmetickým" vylepšením. Plastovo-dřevěné "obložení" bylo nahrazeno černým plastovým a červeno-hnědé zásobníky byly nahrazeny černými.
Další výraznějším úpravám pak došlo v průběhu 90. let. Viz xxterní odkazy Kalašnikov AK-101 – 108
Technické údaje AKS-74U
| Délka: | 735 mm (490 mm se sklopenou pažbou) | |
| Délka hlavně: | 210 mm | |
| Váha bez nábojů: | 2,7 kg | |
| Zásobník: | 30ran | |
| Efektivní střelba: | 500 m | |
| Kadence: | 650-735 ran/minuta | |