Agrese

Kategorie: Nezařazeno (celkem: 23167 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

Příbuzná témata



Agrese

Agrese je v psychologicko-sociologickém pojetí chování, které vědomě a se záměrem ubližuje, násilně omezuje svobodu a poškozuje jiné osoby nebo věci. Agrese, ať již fyzická či verbální, může vzniknout v afektu nebo se může jednat o agresi instrumentální (úmyslný faul při sportu).

Agresivita lze pozorovat u každého jedince. Jedná se o sklon k útočnému jednání a transformuje se do různých podob.

Obsah

Druhy agrese

Rozeznáváme více typů agrese:

  • myšlenková, verbální, fyzická
  • afektivní, instrumentální
  • zaměřená proti osobám, věcem, na jiný objekt, než podnětový
  • přesunutá, zadržovaná

Teorie vzniku agrese

Existují tři teorie vysvětlující původ agrese. V reálném životě se vzájemně prolínají a doplňují. Samostatně však nejsou 100% prokazatelné.

Vrozená agrese

V první polovině 20. st. prezentuje Freudova psychoanalytická koncepce vznik agrese na základě existence dvou soupeřících instinktů v lidské osobnosti - Libido a Thanatos. Základní zdroje energie soupeří mezi sebou, čímž způsobují konflikty a rozpory v lidském chování. V roce 1950 na základě etologických studií ptáků a ryb Konrad Lorenz shledává původ agrese v genetických faktorech. Také je autorem tzv. hydraulického modelu katarze. Pokud hromadění agresivní energie není kompenzováno společensky akceptovatelnou agresivitou (sport, umění…), dojde ke katarzi, kterou se člověk očistí od negativní energie a jeho agrese je redukována. Tento přístup pokusy popírají např. Buss (1966), Loew (1967), Bandura (1973). Teorie z roku 1965 od Jacobse, Bruntona a Melvilla založena na abnormalitě chromozomů, též nebyla doložena dostatečnými důkazy.

Reaktivní teorie agrese

Agrese je reakcí na vnější nebo vnitřní podněty. Dollard sestavil nejproslulejší hypotézu frustrace-agrese, kdy je agrese důsledkem frustrace a frustrace vede k agresi. Kritika Bandury odkazuje na odlišnost reakcí jedince na frustrující situace při dosahování cílů (mohou i motivovat). Selingman poukazuje, že dlouhodobá frustrace může vést naopak k pasivitě (případně ke stavu tzv. naučené bezmocnosti ). Tato teorie upozornila na případ nastávájící při nemožnosti překonání zdroje agrese - orientaci agresivity na jiný objekt tzv. obětního beránka.

Naučené chování

Agrese je naučeným vzorcem sociálního chování. Způsob reagování na opakující se situaci je naučený a vyvolává agresivní chování za účelem zisku. Průkopníkem této teorie je Bandura (70. léta 20.st.), který empiricky i experimentálně doložil význam tří činitelů při učení se agresivních vzorců chování:

  • averzivní zkušenost
  • předvídané zisky
  • pozorování jiných agresorů

Teorie vyvolala mnoho otázek a experimentů ohledně prezentace agrese a násilí v masmédiích (Bandura, Walters, Hicks, Parke, Leifer).

Další faktory působící na agresi

  • hlučné prostředí
  • horko (dlouhé letní večery v centrech měst, na silnicích…)
  • tělesná (fyzická) nepohodlnost
  • dav (městská hromadná doprava, fotbaloví fanoušci)
  • více různých faktorů dohromady
  • skupiny a mocenské struktury
  • vzrušení (vztek, afekt, bezmocnost a jiné emoce)
  • narušení osobní a intimní zóny jedince
  • anonymita
  • hlad, žízeň

Reference

  • Univerzita Karlova. Velký sociologický slovník. I, A-O. 1. vyd. Praha : Karolinum, 1996. 747 s. ISBN 80-7184-164-1.
  • JANDOUREK, Jan. Sociologický slovník. Praha : Portál, 2001. 286 s. ISBN 80-7178-535-0.
  • HAYESOVÁ, Nicky. Základy sociální psychologie. Přel. Irena Štěpaníková. 2. vyd.Praha : Portál, 2000. 165 s. ISBN 80-7178-415-X.




| 06. října 2014
prdel
Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby

Přidat stránku k oblíbeným

Nejnovější v diskusi

Diskusní fórum »

TIP: Chcete zkrátit dlouho chvíli sobě nebo blízkému?
Klikněte na Puzzle-prodej.cz a vyberte si z 5000 motivů skladem!
TIP: Hračky a hry za dobré ceny?
Klikněte na Hračky obchod.cz a vyberte si z tisícovky hraček skladem!