2.svetova

Kategorie: Zeměpis (celkem: 504 referátů a seminárek)

Informace o referátu:

  • Přidal/a: beras
  • Datum přidání: 21. září 2009
  • Zobrazeno: 2668×

Příbuzná témata



2.svetova

Fronta.cz - druhá světová válka - www.fronta.cz

Druhá světová válka

Sekce

Období do 1939Východní frontaZápadní frontaStředomoříPacifikZbraně a technikaOpevněníTanky• Německé tanky• Československé tanky• Maďarské tanky• Polské tanky• Francouzské tankyLetecká válkaJednotkyŠpionážOsobnostiOsudy, vzpomínkyData & faktaŘády a medaileVálečné zločinyLiteraturaPropagandaFotogalerieMapyDokumentyDiskuzní forumBurzaDotazy a odpovědiID známkyČasté omylyKalendářTestyOdkazyO tomto webu• Jak přispět na web• Seznam autorůRSS ExportJakékoli přebírání, přetiskování, kopírování a další publikace materiálů z webu Fronta.cz - druhá světová válka je bez předchozího písemného souhlasu autora zakázáno.

Diskuzní forum

Login:

Heslo:

Registrace zde

Hledej

Pokročilé hledání

Fotogalerie

Tábor lidu Národní obce fašistické v Týně nad Vltavou 17. dubna 1932

Zvýraznit | Tisknout: Pavel Baloun 23. 9. 2007

Zvýrazni slova:

ÚVODNÍ SLOVO

Před samotným textem věnujte prosím pozornost následujícím odstavcům, s jejichž pomocí získáte - alespoň doufám - základní informace týkající se českého fašistického seskupení z doby jeho existence.

Úspěch tzv. pochodu na Řím, kdy fašisté převzali moc v Itálii (28. řijna 1922), aktivoval zárodečné skupiny podobných hnutí po celém světě. Počátky společenského jevu, který je v české historiografii souhrnně označován jako \"Český fašismus\", můžeme sledovat již od r. 1921, kdy se začalo formovat radikálně národní (nacionální) Národní hnutí, jehož členové se rekrutovali zejména z řad Československé národní demokracie (ČsND), ale i z dalších stran politického spektra, též z Československé strany národně-socialistické a také z řad rozbité Družiny československých legionářů. Ovšem nelze si představovat, že od tohoto roku v ČSR v početnější formě existovala nějaká hnutí hlásící se přímo k fašismu. Jisté otevřené sympatie se projevily až po zmíněném \"Pochodu na Řím\" na podzim 1922. Následkem této události se veřejnosti představilo Národní hnutí, ve stejné době, kdy se ustanovila i další dvě seskupení, která měla v budoucnosti položit základ organizace Národní obce fašistické. Jedním z nich bylo na rozdíl od Národního hnutí méně početné, za to však radikálnější, hnutí Červenobílých udržující – alespoň v počátcích – poměrně přátelské vazby k Národnímu hnutí. Třetím uskupením byla skupina kolem periodika Hanácká, později Národní, republika vydávaného v Holešově redaktorem Robertem Machem s názvem Českoslovenští fašisté (často označované jak archivních pramenech, tak i v literatuře jako „moravští fašisté/fascisté“).

Dalším impulsem pro zmíněné skupiny byl atentát na tehdejšího ministra financí a místopředsedy ČsND Aloise Rašína v lednu roku 1923, který provedl mladý anarchista a bývalý komunista. I to byl důvod, proč zprvu získávala výše zmíněná nacionální hnutí (v této době zejména Národní hnutí) širší podporu mezi příslušníky ČsND a profilovala se jako protikomunistické organizace. V období let 1923-1926 se zmíněné organizace různě slučovaly, aby při sloučení vzniklo další hnutí nespokojenců s původním názvem jednoho z bývalých hnutí. Teprve 23. března 1936 došlo k definitivnímu sloučení a vzniku jednotné organizace s novým názvem Národní obec fašistická. Do čela organizace se v r. 1927 postavil bývalý významný legionářský generál Radola Gajda. Cílem N.O.F. bylo vybudování totalitního stavovského státu, podle vzoru fašistické Itálie. Největší rozmach zaznamenala N.O.F. v době hospodářské krize zejména na zemědělském venkově, ale dokonce i v průmyslových oblastech - jižní Čechy, oblast Pardubic a Hradce Králové, Praha, Brno a Ostrava.

V r. 1929 se N.O.F. zúčastnila voleb společně se stranou bývalého národního socialisty a také tzv. „Muže 28. října“, Jiřího Stříbrného. Za významný bod činnosti N.O.F. je považován tzv. Židenický puč (přepadení brněnských kasáren v lednu 1933 členy dvou brněnských jednot N.O.F.). Přestože po této události následovaly soudy s hlavními aktéry: vůdcem N.O.F. i dalšími funkcionáři (nejen na Brněnsku, ale po celé republice), nikterak se tato skutečnost neprojevila ve volbách r. 1935, kdy strana získala 6 mandátů v Poslanecké sněmovně Národního shromáždění Československé republiky. V době tzv. Mnichovské krize vystupovali fašisté zcela jasně pro obranný boj. V období tzv. druhé republiky (1938-1939) se ve straně nejvíce projevila protižidovská nálada (je nutné si uvědomit, že protižidovský byl program N.O.F. již v době první republiky) a došlo k několika antisemitským incidentům (napadením).

V březnu 1939 se členové N.O.F. domluvili s dalšími extrémně pravicovými uskupeními (např. Vlajka) a utvořili „Český národní výbor“, který měl nahradit dosavadní vládu a měl být hlavním partnerem pro přicházející okupanty. Němci dali přednost dosavadní české politické reprezentaci, a tak se Radola Gajda stáhl do ústraní, když předtím slíbil státnímu prezidentovi Háchovi, že organizaci N.O.F. rozpustí a členy přivede do jediné protektorátní politické strany, Národního souručenství. Některé skupiny fašistů však neuposlechly výzev a utvořily seskupení spíše lokálního charakteru, která se výrazně podílela na kolaboraci s okupanty (Arijská stráž, atp.). Národní obec fašistická byla obnovena v r. 1940 v čele s J. Rydlem (od r. 1941 s A. Břečkou). Již k 1. lednu 1943 však byla činnost N.O.F. definitivně ukončena, protože nacisté chtěli mít v prostoru protektorátu hlavně klid a o české extrémisty neměli zájem.

V rámci N.O.F. existovalo poměrně velké množství různých jednostranně zaměřených organizací. Jmenujme alespoň ty nejznámější: Junáci N.O.F. (s vlastními hodnostmi, předepsanými kroji, atd.), Fašistická pomoc (ženská organizace N.O.F.) a Hospodářská svépomoc.

V případě dalšího zájmu:

Fargašová, E.: Nástin vývoje organizací českého fašistického hnutí v letech 1921-1929. In: Sborník k dějinám 19. a 20. století, č. 11/1989. s. 135-161.

Kotlán, P.: Fašismus a jeho česká podoba. Přerov. 2001.

Kučera, O.: Český fašismus 1938-1945. In: Soudobé dějiny, č. 1-2/2004. s. 11-55.

„V Týně nad Vltavou mají dne 24. t.m. obecní volby, naši tam samostatně kandidují a proto musíme tam ukázati svoji sílu.“1

Národní obec fašistická v jihočeském regionu v době hospodářské krize

Když v roce 1926 vznikla politická strana s názvem Národní obec fašistická (dále jen N.O.F.2), byla v Českých Budějovicích dne 30. června 1926 založena jednota N.O.F. České Budějovice.3 V této době začala jednota N.O.F. České Budějovice vydávat svůj vlastní periodický tisk „Stráž národa“. Ona epizoda vydávání tohoto periodika však neměla dlouhého trvání - „Stráž národa“ vycházela jen jeden necelý rok.4 V roce 1927 byla ustanovena Krajská rada N.O.F. pro IX. volební kraj České Budějovice. Jejím prvním tajemníkem se stal dosavadní jednatel jednoty N.O.F. České Budějovice Viktor Mrvka. O dva roky později byl na této pozici vystřídán adjunktem státních drah Milošem Svobodou.5

Titulní strana „Stráže národa“ č. 4 z 25. srpna 1926. Zajímavá je zejména báseň s příznačným názvem „Generále“ - téměř s jistotou můžeme říci, že tímto generálem je myšlen Radola Gajda. (torzo ze SOkA České Budějovice)

Na přelomu dvacátých a třicátých let začalo v jihočeském regionu vznikat velké množství jednot N.O.F. Příčinou byla hospodářská krize na zěmědelsky orientované části jihu Čech (Strakonicko, Písecko, Prachaticko a jiné oblasti). V rámci Krajské rady N.O.F. České Budějovice vzniklo i poměrně velké množství okresních rad (České Budějovice, Písek, Strakonice, Volyně, Vodňany, Trhové Sviny, Sušice6, Netolice, Hluboká nad Vltavou, Týn nad Vltavou, atd.), které mezi sebou soutěžily o větší počet nově založených jednot v daném měsíci. Nejsilnější pozice měla N.O.F. na jihu Čech pravděpodobně v okolí města Volyně.7

Hlavička a razítko Krajské rady N.O.F. České Budějovice. Krásně čitelný je podpis tajemníka této rady Miloše Svobody, adjunkta státních drah, který byl několikrát trestán u různých jihočeských soudů (ostatně jako řada dalších funkcionářů N.O.F.) - většinou kvůli přestupkům shromažďovacího zákona nebo dokonce zákona na ochranu republiky. (SOkA Strakonice, fond OÚ Strakonice, presidiální spisy, karton č. 44)

Ke konci roku 1931 a na počátku roku 1932 pronikli fašisté též do okolí města Týn nad Vltavou. V březnu 1932 zde byla dokonce založena okresní rada, jejíž působnost byla vymezena politickým okresem Týn nad Vltavou.8 Krajský tajemník Svoboda v korespondenci s Ústředím N.O.F. v Praze použil dokonce přirovnání oblasti Týna nad Vltavou k Volyňsku.9 Jen těžko se můžeme dopátrat přesných čísel fašistických členů a příznivců na Vltavotýnsku, ale pro představu uveďme čísla, ke kterým se dostalo zdejší okresní četnické velitelství v říjnu 193210:

Obvod četnické stanice

Počet organizovaných členů N.O.F.

Týn nad Vltavou

498

Albrechtice 19

Bzí 44

Koloděje nad Lužnicí

28

Chrášťany 2

Temelín 46

Neznašov 20

celkem

657

Náčelníkem Okresní rady N.O.F. Týn nad Vltavou byl Karel Trůbl a tajemníkem Emil Pisinger. Místní jednotu N.O.F. vedl František Studihrad, místonáčelníkem byl František Blüml, tajemníkem opět Emil Pisinger a funkci pokladníka zastával jeho bratr Václav.11 Jedním z prvních příznivců fašismu ve vltavotýnském okrese byl také důstojný pán děkan Koubek, který byl později jmenován čestným členem místní jednoty.12

Přípravy na tábor lidu

Jak již bylo řečeno na počátku roku 1932 začalo v politickém okrese Týn nad Vltavou vznikat velké množství jednot N.O.F. Krajské vedení si od agitace v novém okrese mnoho slibovalo a jelikož se zde měly dne 24. dubna 1932 konat obecní volby, rozhodli se jihočeští funkcionáři N.O.F. uspořádat v Týně nad Vltavou tábor lidu, kterého by se zúčastnil i vůdce strany Radola Gajda (slavný legionářský generál13) a další čelní představitelé hnutí. Tábor lidu se měl konat při příležitosti propuštění vůdce N.O.F. z vězení.

Členská legitimace N.O.F. Konkrétně se jedná o průkaz člena jednoty N.O.F. Volyně, která podléhala Okresní radě N.O.F. ve Volyni a jejíž razítko můžete na fotografii vidět. (SOkA Strakonice, fond OÚ Strakonice, presidiální spisy, karton č. 43)

Ze strany fašistů byly podniknuty značné přípravy. Vždyť se jednalo o velkou akci s nadějným výsledkem. Tábory lidu pořádali fašisté třeba na Písecku,14 ovšem tento měl být mnohem větší. Do této doby největší akcí N.O.F. na jihu Čech byl tábor lidu v Husinci konaný dne 5. července 1931. Zmiňovaný tábor byl označován jako I. generální sněm bratrstva N.O.F. v IX. volebním kraji a na stranách „situačních zpráv“ (viz. pozn. 4) mu byl věnován velký prostor.

Zamýšlený tábor lidu v Týně nad Vltavou se měl konat 17. dubna 1932. Radola Gajda měl na jih Čech dorazit už 14. dubna 1932 v 17 hodin. Za pomoci „situační zprávy“ z 12. dubna 1932 si můžeme vytvořit následující harmonogram Gajdova pobytu v jižních Čechách v dubnu 193215:

Časový údaj

Program

14. dubna 1932

17.00 příjezd do Českých Budějovic

20.00 členská schůze N.O.F. v Českých Budějovicích

15. dubna 1932

14.30 - 15.00

návštěva jednoty N.O.F. Češňovice

15.30 - 16.00

návštěva jednoty N.O.F. Plástovice

16.30 - 17.00

návštěva jednoty N.O.F. Novosedly

17.30 - 19.30

pobyt ve Vodňanech

od 20.30

schůze N.O.F. v Temelíně

noc z 15. na 16. dubna

Vodňany

16. dubna 1932

14.00 - 14.30

návštěva jednoty N.O.F. Budkov

14.50 - 15.10

návštěva jednoty N.O.F. Vlachovo Březí

15.20 - 15.30

návštěva jednoty N.O.F. Chlumany

16.00 - 16.30

návštěva jednoty N.O.F. Lužiště

17.00 - 17.30

návštěva jednoty N.O.F. Husinec

18.00 - 19.30

večeře ve Vodňanech

20.00 veřejná schůze v Dívčicích a poté i v Protivíně

noc z 16. na 17. dubna

Týn nad Vltavou

17. dubna 1932

od 9.00

tábor lidu v Týně nad Vltavou - viz. Program táboru lidu

Radola Gajda měl cestovat v osobním automobilu značky Tatra „temně višňové barvy“16. O ubytování a stravu se staraly příslušné okresní rady.17 Společně s Gajdou dorazili na jih Čech i vrchní rada Šeplavý, redaktor Kučera (z „Fašistických listů“) a řidič Kittler. Tábor měl podle programu probíhat následujícím způsobem18:

Program táboru lidu v Týně nad Vltavou dne 17. dubna 1932

9.00 shromáždění před hotelem „U Kotců“

9.30 uvítání Radoly Gajdy před hotelem „U Kotců“

9.45 pochod shromáždění přes město na sokolské cvičiště

10.00 - 17.00

tábor lidu

17.00 Gajdův odjezd

Pokud by bylo 17. dubna deštivo, odehrávala by se celá akce v místní sokolovně. Z výše uvedeného je zřejmé, že se jednalo o poměrně velkolepou akci. Proto byly pro členy Junáků N.O.F. vydány pokyny, aby si do průvodu vzali s sebou vlajky a prapory svých oddílů, avšak svoje kroje měli nechat doma - bylo jim nařízeno, aby se akce zúčastnili v občanském oděvu. V průvodu měli utvořit zvláštní cyklistické kolony. Dále byli vyzváni všichni legionáři - členové N.O.F. - aby se pochodu zúčastnili v uniformách jako Radola Gajda.

Průběh akce

Nyní se přesuňme k samotnému průběhu. Velmi zajímavé líčení této akce nalezneme v kronice města Týn nad Vltavou,19 a proto ocitujme kompletní zápis:

„Dne 17. dubna 1932, tedy týden před volbami do obecního zastupitelstva přijel do Týna vůdce fašistů Gajda ve vojenské uniformě generála r.l. (ruských legií - pozn. autora). Fašisté z jižních Čech sjeli se do Týna a uspořádali průvod z nádraží městem a na sokolské cvičiště. Poněvadž jméno Gajdovo bylo známo z novinářských zpráv o jeho soudním procesu (míněna je zřejmě tzv. Gajdova aféra20 - pozn. autora), občané si vypravovali i o jeho dobrodružných kouscích, bylo při průvodu i pak na sokolském cvičišti tísíce zvědavců z Týna, okresu i okresů sousedních. Chtěli viděti a slyšeti Gajdu. Tábor lidu zahájil Emil Pisinger, čelný fašistický funkcionář v našem okrese, představil zástupu vůdce Gajdu a s nadsázkou mluvil o jeho zásluhách.

Pak vystoupil na řečnickou tribunu Gajda a celkem střízlivě vylíčil program fašistů: Chtějí býti pokračováním legií. Povedou boj proti nepříteli vnějšímu i vnitřnímu. Heslem jejich je: Bůh, vlast, národ. Chtějí prospěti všem vrstvám. Naše země je bohatá, ale nechceme, aby na jedné straně bylo bohatství, na druhé hlad a bída. Chtějí pořádek, poctivé lidi na vedoucí místa, spravedlnost ke všem. Řeč svou pak zakončil slovy: Nejsme proti státu, jen proti těm, kteří nepracují tak, jak by měli. Blaho státu je nám nejvyšším zákonem. Přirozeně, že tato hesla našla ohlas v zástupu a straníci Gajdovi je uvítali hlučným potleskem.

Následovala řeč fašistického předáka vrch. rady Šeplavého, který promluvil o příčinách hospodářské mizerie, kterou vidí v tom, že 1. vláda plýtvá penězi poplatníků, 2. provádí špatnou národohospodářskou politiku, 3. státní podniky nejsou správně spravovány, 4. zastoupení v cizině není na výši doby, 5. dodávky dějí se pod vlivem stran a jednotlivců. Těchto pět bodů pak řečník obšírně rozvedl používaje silných výrazů, z nichž např. jeho výrok „je všude příliš mnoho hnoje“, nebyl výrokem nejsilnějším.

Další řečník fašistický redaktor Kučera líčil zástupu, jak v Gajdovi povstal nám nový Žižka a přirovnával Gajdovu čepici trestaneckou k čepici Husově.

Zahradník Princ z Vodňan (náčelník Okresní rady N.O.F. Vodňany - pozn. autora) slíbil „bratru vůdci“ jménem fašistů: My Ti přísaháme, že tě neopustíme a postavíme Tě na to místo, o které Tě korupčníci a zloději okradli.

Posledním řečníkem byl rolník a legionář Hradský ze Zbudova (funkcionář jednoty N.O.F. Volyně - pozn. autora), který si přál, abychom našli vůdce, který by nás vyvedl z bahna židovsko-německého. Zapěním hymny „Hej, Slované!“21 byl tábor skončen.“

Z tohoto zápisu je zřejmé, že fašisté tímto táborem lidu na svou stranu získali některé nerozhodnuté voliče a dokonce i některé budoucí členy a funkcionáře.22 Překvapivá je zejména snaha přesvědčovat, že N.O.F. záleží na Československé republice a nijak nelegálně se o převzetí moci nesnaží. Ta je patrná zejména v pozdější době23 - po tzv. Židenickém puči24 z ledna 1933.

Přihláška do N.O.F. Všimněte si, že jedna z kolonek je věnována odebírání listu „Stráž říše“. Z toho můžeme usuzovat, že tato přihláška pochází z období 1926-1931. Majitel a šéfredaktor tohoto periodika, Rudolf Rösler, vystoupil dne 30. října 1931 z N.O.F. a všichni členové N.O.F. byli vyzváni, aby nadále odebírali nové noviny s názvem „Fašistické listy“. Jihočeští fašisté byli na tuto skutečnost upozorněni „situační zprávou“ č. 4/II z 3. listopadu 1931. (SOkA České Budějovice, fond OÚ České Budějovice, presidiální spisy, karton č. 40)

Pro srovnání ocitujme část článku z jihočeského listu národních socialistů, „Stráže lidu“, který se rovněž o táboru lidu ze 17. dubna 1932 zmiňuje25:

„V neděli 17. dubna 1932 uspořádali fašisté do Týna vpád s p. Geidlem s tímto veseloherním programem: „Hej, Slované!“, uvítací řeč, p. Pissinger (chyba ve jménu, správně psáno Pisinger - pozn. autora), odevzdání kytice br. „Vůdci“ R. Geidlovi, k tomu zahrála hudba „Jenom ty mně, můj koníčku, pěkně nes“, pak slavnostní odevzdání kytice „Vůdci“, odjezd v osobních autech „br. generála“, pak na tábor lidu, kde nastalo veliké nadávání na politické strany, parlament, zlodějny a lumpárny, poté následovalo druhé „Hejslovanění“ a odchod s praporem k domu p. Pissingra.“

Závěrem můžeme konstatovat, že vytýčený cíl fašistů „ukázati v Týně naši sílu“26 a ovlivnit tak blízké volby byl splněn, což evidentně dokládá i tento článek národních socialistů, kteří před volbami nepořádali žádnou velkou akci a dle svých slov se spoléhali na „zdravý rozum převážné části obyvatel“27.

Obecní volby v Týně nad Vltavou

Volby se konaly přesně o týden později, než tábor lidu, tj. v neděli 24. dubna 1932. Voliči ukázali, že sázka národních socialistů na „zdravý rozum“ nebyla nejlepší volba. Ostatně, podívejme se na výsledek voleb28:

Politická strana Počet zástupců v obecním zastupitelstvu29

Národní obec fašistická

7

Československá národní demokracie

5

Československá strana národně-socialistická

3

Komunistická strana Československa

3

Živnostensko-obchodnická strana středostavovská

3

Československá sociálně demokratická strana

2

Československá strana lidová

2

Nepolitické sdružení občanů malostranských

2

Republikánská strana

2

Sdružení úředníků, učitelů a zřízenců

1

Skupina majitelů domů

0

Národní obec fašistická se umístila na prvním místě a Emil Pisinger se stal I. náměstkem Týnu nad Vltavou,30 když byl starostou opět zvolen Josef Procházka, příslušník národní demokracie. Dalšího zástupce - Františka Studihrada - měla N.O.F. mezi sedmi radními.

Výsledek voleb reflektoval mimo jiné i jihočeský list sociální demokracie („Jihočech“) v článku s příznačným názvem „Poučení z vltavotýnských voleb“31:

„V neděli konali se v Týně nad Vltavou obecní volby, které skončily vítězstvím krajních křídel našeho politického života, fašistů a komunistů. Všechny politické strany, sociální demokracii nevyjímaje, utrpěly zde citelné porážky, fašisté vstupují na radnici jako nejsilnější strana, značný zisk vykazují vedle nich jen komunisté. Vítězí tedy krajní extrémy pravé i levé. Třebas že vltavotýnské volby nelze sevšeobecňovati a posice fašismu a komunismu v Československu daleko není taková, aby mohla vážně ohrožovati vývoj našeho demokratického prostředí, nelze přece jen zavírati oči před tím, co tyto volby nám ukázaly. Voličové v Týně, pokud volili fašisty a komunisty, nejsou ani fašisté, ani komunisté. Jsou to kruhy, které se potácí v politickém myšlení a jsou dnes tu, zítra jinde, podle toho, kdo jim víc slibuje a kdo víc dovede nadávat, nebo sociálně slabým vyhrožovat.“

Z voleb bylo jasné, že strany podcenily předvolební agitaci, organizování schůzí a dalších akcí pro občany. Socialistické strany se soustředily na oslavy 1. května 1932 (např.: v časopisu „Jihočech“ bylo oslavám věnováno 5 plných stran textu) a předvolební agitaci tak možná zanedbali. Síla N.O.F. však neměla nijak dlouhého trvání. Její pozice byla po tzv. Židenickém puči značně podlomena různými vyšetřováními a soudními procesy.

Dozvuky táboru lidu je však možné vypozorovat ještě v průběhu roku 1932. Dne 28. srpna 1932 chtěli fašisté uspořádat sjezd v Týně nad Vltavou, který však nakonec nebyl místním okresním úřadem povolen.32

Dodatek

Není v mých silách zapracovat do tohoto článku (který mapuje jen nepatrný střípek z historie N.O.F.) takový poznámkový aparát, abych ho mohl považovat alespoň za dostatečný. Pokud je Vám - jako čtenáři - něco z textu nejasné, rád byste se dozvěděl něco více o různých organizacích v rámci N.O.F., či událostech, atd., využijte prosím možnosti vznést dotaz a my (redakce webu) se Vám pokusíme dotazy zodpovědět.

Podrobnější text viz BALOUN, Pavel: Tábor lidu Národní obce fašistické v Týně nad Vltavou 17. dubna 1932. In: Výběr (časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech), roč. 46, č. 1 (2009), s. 17-33.

Unikátní snímek z akce lze nalézt: SUDOVÁ, Martina: Tábor lidu Národní obce fašistické v Týně nad Vltavou. In: Vltavín, roč. 18, č. 8 (2008).

Zdroje

1.) Archivní prameny

SOkA České Budějovice, fond OÚ České Budějovice, presidiální spisy

SOkA České Budějovice, fond OÚ Týn nad Vltavou

SOkA Písek, fond OÚ Písek, presidiální spisy

SOkA Strakonice, fond OÚ Strakonice, presidiální spisy

2.) Dobový tisk

Jihočech, duben 1932

Hlas lidu, duben 1932

Republikán, duben 1932

Stráž lidu, duben 1932

Stráž národa (torzo - č. 3 a 4 - ze SOkA České Budějovice)

3.) Literatura

Gregorovič, M.: Kapitoly o českém fašismu. Praha. 1995.

Klimek, A. a Hofman, P.: Vítěz, který prohrál. Praha. 1995.

Pasák, T.: Český fašismus 1922-1945 a kolaborace 1939-1945. Praha. 1999.

Pejčoch, I.: Židenický puč. In: Historie a vojenství, č. 4, 2006.

Poděkování

Rád bych poděkoval všem pracovníkům a pracovnicím výše uvedených archivů, včetně Městského muzea Týn nad Vltavou, za jejich ochotu. Za radu, kde hledat informace k činnosti N.O.F. na jihu Čech, děkuji Mgr. Leoši Nikrmajerovi z Jihočeského muzea. Děkuji také Honzovi M., který mi pomohl při psaní úvodu. V neposlední řadě děkuji všem, kteří mě pobízeli do psaní (Jakub Skalický, Dzin a další).



Nový příspěvek


Ochrana proti spamu. Kolik je 2x4?



Na-mobil.cz

Spřátelené weby